Občasník 4.
Račínský občasník
www.racin-obcasnik.estranky.cz
4. číslo, březen - 2010
Milí čtenáři,
.....a máme tu jaro. Báječné, voňavé, plné nových zrození a očekávání. Dny se nám prodlužují, sluníčko nabírá na síle, doplňuje do života nové síly. Vše je v rozpuku, zelená se, ptáci prozpěvují, nejen lidé se rozmnožují. Doba skvělá pro sběr bylinek, neboť právě z jara mají největší sílu a nabízejí možnost pročistit nejen mysl, ale celé tělo, které je po zimě vyčerpané. Čas pro první práce na zahrádce. Nechť se podaří dobře zasadit a ještě lépe sklidit plody všeho, co je k životu zapotřebí.
Petra a Jaroslav Kubíčkovi + spol. bez r. o. J
Něco o Račíně část 4.
Nerosty a horniny: Zde původem prahorního skoro ploché vrcholky kopců s terénem mírně zvlněným. Hlavní hornina žula a rula, hrubozrnná žula (pegmatit) vystupuje na Příhoně. Asi v hloubce 70 cm a v lesních potůčcích je žula zvětralá, kope se na písek.
Pozoruhodné jsou podhorské rašeliny u Radostína, jinak zvané „Dářčiny“, hlavní ložisko rašeliny, mocnosti až 4 m.
Vodopis: Na návsi je panský rybník, nazývaný Jordán, jehož majitelem je rodina Kinských, kterým protéká račínský potůček, pramenící v Jankovské studni, dále se vlévající do Nového rybníka, jinak „Mlynářský“, název pochází z dob, kdy stával pod hrází mlýn. V r. 1914 byl velkostatkem koupen a zbořen. V r. 2008 přibyl pod Jordánem soukromý rybníček, který patří k novostavbě s č.p. 59.
U dětského hřiště („pod Blumovými“) se nachází další rybníček , nazývaný Pijáček, do kterého vtékají pramínky z Příhona.
Z Nového rybníka vytéká Losenický potok a vlévá se u Ronova do Sázavy. Z rašelinišť sbírá své vody Doubravka.
Květena: V kopci sbíraná kyčelnice devítilistá, mářinka vonná, hruštička jednokvětá, lýkovec. Na rašelinných lukách a v Padrtinách najdeme sedmikvítek, rosničku, klikvu neboli „zimnici“, brusnici, vlochyni, vřes, borůvku, kyhanku, mechy a rašeliníky. U Nového rybníka roste bublinatka, pryskyřník vodní. Na Příhoně pak hořec Wetsteinův a toliji bahenní.
Hlavní porost tvoří smrk, tu a tam jedle, bříza, osika, bučina, množství jeřábníků, u Velkého Dářka borovice.
Z kapradin je častý osladičec bukovinný a doubravní, kapraď samec.
Hub bývá vždy veliká úroda (v r. 1930 se 1 kg hřibů prodávalo za 6-7 Kč, v r. 2009 se 100g sušených hub dalo pořídit okolo 150,-Kč, čerstvé 1kg 400-1000,-Kč –dle druhu, k dostání jsou také mražené a konzervované). Nejčastější je hřib pravý smrkový, hřib kovář, hřib hnědý, podhříbek, množství babek, výborná muchomůrka růžovka (upravovaná na kmíně s máslem), kozák, křemenáč, klouzek, bedla jedlá, ucháč jedlý, chřapáč čepcovitý, čirůvka fialová, václavka, na javoru u Křesťanů bývala penízovka aksamítanohá.
Nevšedním zážitkem pro návštěvníky je pohled na hladiny zdejších rybníků, které zdobí množství různě barevných leknínů, o které s láskou pečuje pan Luděk Mach.
Pokračování opět přístě..............
(zdroj - Písání vybrané ze vzpomínek, kronik a knih pamětních na obec Račín, vydané Obecním úřadem v Račíně, 25. června 2005, neoficiální Pamětní kniha u Kubíčků)
Události ve zkratce .
Ještě návrat k prosinci 2009
Významnou událostí, kterou je výročí Zlaté svatby se mohou právem „pyšnit“ manželé Veselovi. Událost, která se může slavit jako nový obřad, při kterém si manželé vymění nové prstýnky.
Je to obdivuhodné, zůstat po boku jednoho člověka tolik let. Kde je tajemství onoho úspěchu? Nejpravděpodobněji v kompromisu, srdci a lásce. Přejeme tímto manželům Veselovým, aby jim stále bylo přáno všeho dobrého a zdraví sloužilo co nejdéle. Ze srdce gratulujeme a smekáme!
Významné životní výročí 50 let společné cesty životem spolu "na Štěpána" 26. 12. 2009 oslavili manželé Marie a Václav Veselovi
Milovat znamená chtít s druhým zestárnout. (Remarque)
Leden 2010
- Začátkem měsíce potrápil ČR čerstvě napadaný sníh, přívaly sněhu se nevyhnuly ani hlavnímu městu Praze, kde natropily mnoho komplikací. K tomu se přidaly silné mrazy a místy padaly teplotní rekordy až -30°C. Zde, na Vysočině jsme na to už celkem zvyklí, že nám nadílka komplikuje především bezproblémové cestování. I přesto se opět bouralo, uvízlo v závějích. Naštěstí se vše obešlo bez újmy na zdraví a vzájemná pomoc jistě potěšila. Velkým pomocníkem letošní zimy byl bezpochyby pan Leoš Uhlíř, který se svou čtyřkolkou vyhrnoval sníh nejen v okolí autobusových zastávek, ale také po příjezdových komunikacích. Patří mu tak zaslouženě poděkování ke kterému se připojil také pan starosta v měsíčníku Novinky.
· Dne 23.01.2010 proběhly ze Žďáru nad Sázavou do maličké vesničky Račín závody v dobových krojích na lyžích. Závodníci měli různorodé oblečení, veselou náladu a hlavně veliké odhodlání dorazit do cíle.V místním hotelu pak proběhlo ocenění těch nejlepších a celou akci všichni zdárně zakončili. Fotografie z této akce naleznete na stránkách místního hotýlku wwww.racin.cz
Únor 2010
· Začátek tohoto měsíce patřil 26. ročníku Expedice Račín 84, který zval všechny přátele běhu na lyžích. Více naleznete na intern. str. www.radostin.cz
· Problémy na silnicích díky nepříznivému počasí pokračovaly. Dopravu mezi Račínem a Vepřovou zkomplikovala mlékařská cisterna, která uvízla v kopci pod vepřínem. Zpoždění měl také autobus a některé děti se tak radovaly z toho, že přišly o část vyučování.
· Během zimních měsíců proběhla v místní Račínské hospůdce soutěž, která byla koncem února ukončena. Jednalo se o to, kdo nejčastěji navštěvoval Račín na běžkách, měl možnost získat tričko s logem Račínské hospůdky. Nejčastěji , tudíž na 1. místě se umístil pan Peřina ze Žďáru n. S.,který zde byl 35x, na 2. místě pan I. Petráš z Radostína (24x), 3. místo pan P. Jaroš z Hamrů (12x), bramborovou pozici získal pan O. Pálko z Hamrů, a na 5. místě pan Švejda ze Starého Ranska. Všem vítězům srdečně gratulujeme!
Březen 2010
· V sobotu 13.03.2010 se konal II. Ročník Pyžamové párty. Letošní vítězství připadlo J. Kubíčkovi, stříbro patřilo V. Rezlerové, bronz získal V. Ehl a bramborovou medaili M. Rezlerová. Úbory byly rozmanité, zábava veselá, hudba k tanci i poslechu, opět exceloval J. Pozler. Už nyní se těšíme na další ročník. A díky všem za účast!
A na co se těšit........?
- Svátky jara jsou především Velikonoce, s nimi spojené barvení vajíček, hodování a veselí. Letos připadá Pondělí velikonoční na 5. dubna a dloholetá tradice, kdy vyjdou račínští hoši do ulic, se koná za každého počasí.
- Koncem dubna tj. 30.4. 2010 se budou pálit čarodějnice. Vyzýváme tímto všechny čarodějnice ke sletu!!! Místo bude jako každým rokem – pole nad Veselovými, při západu slunce. Různorodé převleky, doplňky a masky jsou vítány.
Sejdeme se u ohně a užijeme si tu neopakovatelnou atmosféru loučení se se zimou .
- Na 1. máje si naše drahé polovičky jistě zaslouží políbení pod rozkvetlou třešní. A možná............nepřijde kouzelník, ale bude postavena májka.
- V červnu nás pak čeká VI.ročník Račínské lávky. Termín je předběžně stanoven na sobotu 26. června 2010. Všichni jsou srdečně zváni.
- Další číslo občasníku vyjde koncem měsíce června.
Gratulace, výročí, oslavy, narození...
Všem oslavencům přejeme hlavně a hlavně zdraví, mnoho sil , štěstí od kominíčka, plnou náruč lásky nejen od nejbližších, ale také od ostatních místních usedlíků a lidí, kteří přejí opravdu od srdce jen to nejlepší, pozitivní, nejhezčí
do dalších let.
- v dubnu oslaví báječných 55 let pan Václav Špičák II.
- červen patří dvěma oslavencům - pan Jan Zach bude slavit krásných 70 let
- slečna Karolína Špičáková nádherných 18 let
NOVINKA....čerstvě narozená miminka.......ať jim račínská voda síly dodá a žádné nestoná!
ÚNOR 2010
Na svět přišel malý Dan, pro rodiče cenný dar,
ať radost dělá život celý, ať je zdravý a veselý.
Nic ho jen tak neporazí, pod rukou nic nepokazí,
šikovnost po tatínkovi, krásu po mamince,
to je Uhlířovic mimčo v peřince.
Šťastným rodičům gratulujeme!
Měsíc únor naděloval, čáp na Račín přiletěl,
Špičákovým vnuka věnoval, ani přitom nebrečel.
Ať Václav III. po dědovi zdravý je, ať to dítko krásný úsměv čaruje,
Nechť maminku vždy potěší, když jej drží v náručí.
Srdečně gratulujeme!
Velikonoční inspirace do kuchyně
Jidášky našich babiček
Ingredience:
120 g másla, 50 g cukru, 3 žloutky, 1/4 l mléka, 30 g kvasnic, 500 g polohrubé mouky, sůl, citronová kůra
Postup přípravy: V míse třeme máslo, cukr a žloutky, přimícháme kvásek z kvasnic - připravený z trochu mouky, cukru a mléka. Když je vše rozmícháno, přidáme sůl, citronovou kůru, ostatní mouku a podle potřeby mléko. Vypracované těsto dáme vykynouti. Po vykynutí vyválíme na prst silné a 20 cm dlouhé tyčinky a různě je stáčíme na pomaštěném plechu. Také můžeme rozkrájet těsto na malé bochánky, které klademe na pomaštěný plech. Nakynuté bochánky nůžkami proti sobě nastřihneme do kříže. Žloutkem potřené těsto posypeme mákem a v horké troubě upečeme. Studené pečivo rozřízneme, pomažeme máslem a medem nebo marmeládou a spojené pocukrujem. (Toto pečivo se peklo na zelený čtvrtek , kdy Jidáš zradil Krista.)
Bochánek, který se vždy povede
Ingredience:
350 g hladké mouky, 350 g hrubé mouky, 140 g pískového cukru, 1 vanilkový cukr, 180 g másla, 40 g (1 kostička) droždí, 1 lžíce cukru a 1 lžíce hladké mouky do kvásku, 1/4 l mléka, 2-3 žloutky, 60 g rozinek, 60 g loupaných mandlí, špetka soli, špetka muškátového strouhaného muškátového oříšku, vejce na potření a mandle na posypání
Postup přípravy: Nejprve si všechny přísady dáme do místnosti (třeba přes noc), aby měly stejnou teplotu. Do šálku dáme trochu mléka, přidáme lžíci cukru, lžíci mouky a droždí. Necháme vykynout. Do mísy dáme mouku, cukr, sůl, vanilkový cukr, rozdrobené máslo, strouhaný muškátový oříšek a vykynutým kváskem, žloutky a zbylým mlékem zaděláme hustší hladké těsto. Dobře propracujeme, nesmí se chytat ani vařečky ani mísy. Dobře se zpracovává v robotu nebo hnětači (tam také zpracováváme tak dlouho, až se nelepí). Kdyby se lepilo, přidáme ještě trošku mouky. Do zpracovaného těsta přidáme omyté rozinky a sekané mandle, zapracujeme a dáme na teplé místo asi 1 hodinu kynout. Z vykynutého těsta vypracujeme dva menší bochánky. Dáme je na plech vyložený pečícím papírem nebo vytřený tukem. Necháme ještě asi 30 minut kynout. Pak celé bochánky pomažeme rozšlehaným vajíčkem a bohatě posypeme sekanými loupanými mandlemi. Do středu bochánků nastříhneme nůžkami nebo nožem křížek a pečeme v předehřáté troubě ! asi 3/4 hodiny až 1 hodinu. Nejprve zapečeme při 200 °C, potom snížíme teplotu na 160-170 °C a dopečeme. Zda jsou pečené zkoušíme špejlí, když se nelepí těsto na špejli jsou propečené. Hotové necháme na plechu vychladnout a potom pocukrujeme.
A co s vejci, která zůstala po Velikonocích?
· přidat např. k omáčkám (znojemská, koprová, rajská,...), do těstovin
· koupit trochu vlašského salátu a udělat si domácí ruské vejce do kelímku dle vlastní fantazie
· koupit si želatinu a zhotovit domácí vaječnou tlačenku (recept najdete na obale)
· vajíčkový salát s cibulkou, jogurtem, bylinkami a trochou majonézy (přidáme sůl, pepř)
· vynikající je máslo, hořčice, vejce na chleba
· přidat do sekané, do uvařených brambor, do zeleninového salátu s tuňákem..........
Na chřipku je nejlepší lipový čaj
Příprava čaje:
1 lžičku lipového květu přelijeme šálkem horké vody a necháme asi 15 minut louhovat. Můžeme osladit medem. Užívá se 3 až 5x denně.
LIPOVÉ BONBONY PROTI KAŠLI
Ingredience:
120 g medu, 100 g krystalového cukru, 2 lžíce velmi silného lipového čaje, šťáva z poloviny citronu.
Postup:
Med, krystalový cukr, lipový čaj a citronovou šťávu vaříme tak dlouho, až při zkoušce drátěným očkem získáme tzv. velkou perlu. To znamená, že kapka cukru s medem na talíři tvrdne. Pak hmotu vylijeme na navlhčenou nebo namaštěnou desku, mokrým nebo namaštěným nožem krájíme na kostičky a po ztuhnutí ji ukládáme do sklenic pod víčko, aby nezvlhly. Lipové bonbony jsou velmi dobré proti kašli a při nachlazení.
Co ještě pomáhá proti nachlazení?
Při chřipce a nachlazení doporučují lékaři dodat tělu co největší množství vitaminů. Většinou jíme pomeranče, citrony nebo kiwi. Opravdovou bombou je ale obyčejný celer. Kromě vitaminů skupiny B, C, K, A, E, obsahuje i draslík, hořčík, chrom, sodík, železo, zinek a vápník. A vybíráte-li čajovou směs, dbejte na to, aby obsahovala podběl lékařský. Jeho léčebné účinky znal už starořecký lékař Hippokrates - tišil jím prý suchý kašel.
Zajímavosti
Vejce o velikosti 8 cm snesla místní slepice.V kurníku z toho bylo jisté pozdvižení, ale ostatní si od své kolegyně nevzaly příklad a zůstalo tedy pouze u jednoho kusu.
Platí tedy přísloví, že není vejce jako vejce a není ani slepice jako slepice.
Pálení čarodějnic - původ a historie
Pálení čarodějnic patří k doposud velmi živým zvykům. Filipojakubská noc z 30.dubna na 1.května bývala jednou z magických nocí, kdy prý měly zlé síly větší moc než jindy. O půlnoci před sv. Filipem a Jakubem, kdy měly zlé síly moc škodit lidem, se daly nalézt četné poklady. Aby se hledající před silami bránil, musel mít při sobě květ z kapradí, svěcenou křídu a další předměty. Lidé věřili, že v povětří poletuje spousta čarodějnic, které se slétají na sabat. Proto se této noci říká "noc čarodějnic".
Čarodějnice se před sabatem natíraly kouzelnými mastmi, s jejichž pomocí pak mohly na košťatech létat. Taková košťata prý bývala zhotovena z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Při reji byla volena královna sabatu, která potom vládla hostině a tanci - "čarodějnickému kolu" – to se tančilo pozpátku. Jídla vypadala sice lákavě, ale byla bez chuti a nezahnala hlad. Nesměl chybět ani kotel plný žab a hadů stejně jako nádoby s jedy. Čarodějnice se tu, jak lidé kdysi věřili, s oblibou proměňovaly ve vlky, psy a jiná zvířata a vyprávěly si, co všechno zlého se jim od posledního setkání podařilo lidem natropit.
Víra v nečisté síly, stará jako lidstvo samo, se časem proměnila v pověru, ze ďábel může moc na zemi uplatňovat pouze prostřednictvím lidí - čarodějnic a někdy i čarodějů. Zvláště staré ženy bývaly často podezřívány, že spojení s ďáblem a před uhranutím jimi se venkované bránili rozmanitými praktikami:
- před vrata domu i chlévu se pokládali narýpané drny, dříve, než mohla čarodějnice vstoupit dovnitř, musela všechna stébla přepočítat, což jí trvalo až do rána, kdy její moc pominula
- stavení se kropilo svěcenou vodou, před vrata a na dvůr se zapichovaly pruty a pichlavé trní, aby se čarodějnice poranila, na ochranu před nimi se zapichovaly i vidle a košťata, pod drn se dávalo vejce. Aby se čarodějnice zahnaly, práskaly čarodějnice na návsi biči a také se střílelo z pušek
Existovala řada praktik, které měly umožnit čarodějnici vidět, případně potrestat. Lidé věřili, že ji lze zahlédnout v noci na křižovatce nebo opuštěném místě.
Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech pálily ohně, které jsou v některých krajích (zvláště v Německu) velmi starého původu. Postupem doby se z výročních ohňů stalo "pálení čarodějnic" - mladíci zapalovali košťata a vyhazovali je do výšky, prý proto, aby viděli čarodějnici létající na košťatech v povětří. Jinde se říkalo, že je tak možno čarodějnici srazit k zemi.
Ochrana úrody a dobytka se zejména soustředila na noc filipojakubskou, kdy se vesničané chránili především proti čarodějnicím, které očarovávaly a tak poškozovaly dobytek i úrodu. V ten den se jednak prováděly pověry na ochranu chléva (zelené větévky na hnojiště, osypání chléva pískem). Jak již bylo řečeno, v ten den se pálil oheň dodnes zvaný čarodějnice. Ochrana úrody a celého hospodářství před neúspěchem, to byl hlavní účel tohoto lidového svátku.
Čarodějnice však nebyly jen zlé, těch, které znaly tajemství bylin, uměly zahánět nemoci a napravovat zlomeniny si lidé vážili. V některých jazycích dokonce slovo čarodějnice znamenalo "moudrá žena". Bylinkářky - vědmy se vyznaly v tajích přírody. Věděly mnoho o působení rostlin, hub, kamenů, kovů, drahokamů, ale i barev a vůní. Jejich poznatky, někdy zdánlivě nesmyslné a bláznivé, přispěly mnohdy k užitečným vědeckým objevům. A tak stará "přírodní magie" ovlivnila lékařství, chemii, biologii a fyziku. Kromě bab bylinkářek působili jako léčitelé i kováři a jejich manželky. Když kovářovy kleště vytáhly bolavý zub, hned přispěchala kovářka s hojivým obkladem. Ani tyto hodné "čarodějnice" to ale neměly lehké. Většina z nich se ve středověku stala obětí "honu na čarodějnice". Miliony nevinných žen byly odsouzeny a upáleny na hranicích po celé Evropě, ale i v Americe.
Máje - tradice lásky
Stavění máje - v předvečer 1. května se ještě dnes vypravují chlapci do lesa, aby tu usekli co nejvyšší stromek (myslivci a ochránci přírody to asi nevidí rádi) a udělali z něj do rána staročeskou májku, tradiční symbol jara. Smrček, jedličku nebo borovici oklestí a špičku ozdobí věnci, šátky, květinami, pentlemi a fáborky. Celou noc májku bedlivě hlídají, protože by jim ji mohli přespolní podříznout a ukrást. Takovou ostudu by nikdo nepřenesl přes srdce. Kromě těchto obecních májů, které se stavějí na návsi, vztyčují někdy mládenci menší májky - vyzdobené břízky - před domy svých dívek.
1. května nad ránem bylo také v některých krajích zvykem vysypávat chodníčky lásky. Pěšinky z písku, vápna, pilin, otrub nebo kukuřičného šustí spojily domy zamilovaných dvojic. Mnohdy tak vyšlo najevo, co mělo některým očím zůstat utajeno a bylo "veselo".
Na rozloučení, mé potěšení, postavím pod okny máj!
Aby věděli falešní lidi, že jsem já chodíval k vám.
K. J. Erben, Z. Klatovská
Historie stavění májů
Nejstarší známý doklad o stavění máje je z roku 1422, kdy za postavení máje dostal hoch odměnu a to ruku děvčete. Na základě postavení máje a vzájemného slibu bylo manželství uznáno církevním soudem na pražském hradě a dne 23. června 1422 byla slavena svatba.
Kytka a Věneček
V první květnovou neděli obcházeli chlapci s májkou jednotlivá stavení a děvčata jim dávala dárečky. Pak se všichni sešli na návsi nebo v hostinci a májová veselice, které se kdysi říkalo Kytka, mohla začít. Organizace taneční zábavy se ale mohla ujmout i děvčata. Obešla domy s májíčkem - stromečkem na dřevěném talíři -, na který jim sousedé dávali peníze, aby bylo čím zaplatit muzikantům, za pronájem sálu i za občerstvení. Této oslavě se říkalo Věneček podle zeleného věnce, který daly dívky před hospodou přicházejícím chlapcům. Pak je požádaly, aby věnec zavěsili nad dveře.
(převzato ze serveru České tradice)
Něco pro zasmání...
- Když jsem se dnes ráno při jízdě po dálnici podíval do levého jízdního pruhu,viděl jsem v něm za sebou ženskou v posledním modelu BMW, která to frčela minimálně 160-kou a při tom si ve zpětném zrcátku malovala oči!!! Když jsem se po ní za chvíli znova ohlídl, byla už napůl v mém jízdním pruhu a pořád si malovala ten ksicht!!! Já teda něco vydržím, ale tohle mě tak vyděsilo, že jsem upustil holící strojek,který mi při pádu vyrazil z druhé ruky koblihu. Jak jsem se ve zmatku snažil vyrovnat vůz koleny opřenými o volant a zároveň zachytit koblihu, vyklouzl mi mobil od ucha a spadl do kelímku s kávou, který jsem měl mezi koleny. Kafe se vylilo,popálilo mě na koulích, zničil se mi mobil a přerušil důležitý hovor............... No jo... baby za volantem!!!
- POZOR - POUZE PRO DOSPĚLÉ (18 LET A VÍCE!)
· Řezník měl velice hloupého syna. Nechtěli ho vzít na žádnou školu, tak se rozhodl, že ho vyučí za řezníka. A říká mu : "Tohle je nejmodernější stroj, strčíš do něj celého vola a vyjede párek. Vidíš ? Ty, tati - ozval se po chvíli syn : "A naopak by to nešlo ? Jak naopak ? No, že by si tam strčil párek a vylezl by vůl. Řezník se podrbal na bradě a povídá : - Chlapče taková mašina byla na světě jen jedna. .....................Tvoje máma.
· Víš, proč čarodějnice lítají na koštěti? Protože vakový vysavač je moc těžký.
· Jak to funguje v ČR: Tři podnikatelé se přihlásí na opravu plotu kolem ministerstva financi........Slovák vezme pásmo, změří délku plotu, všechno načrtne na papír, počítá a říká: "Spravím to za 350 000, to je 200 000, materiál, 100 000 pro zaměstnance a 50 000 je marže firmy"... Ukrajinec vezme palici, něco poměří, nakreslí a vypočítá.... "My to spravíme za 250 000, to je 150 000 za materiál, 50 000 za práci a 50 000 marže firmy... Čech se neobtěžuje žádným měřením, žádný nákres ani výpočty, přistoupí k úředníkovi a pošeptá mu: "Za 2 250 000 to udělám...."
Ministerský úředník na to: "Jak jste došel k tak vysoké sumě???" Čech:
"Milion tobě, milion mě a za 250 000 to objednáme u toho Ukrajince!"
· Majitelia firiem medzi sebou: Počúvaj, ty dávaš výplaty zamestnancom, keď je kríza? Nedávam, a ty? Tiež nedávam a chodia do práce aj tak? Áno, chodia. Počúvaj, a nemali by sme od nich vyberat vstupné? L
Pranostiky, citáty...
BŘEZEN - Březen, za kamna vlezem. Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
DUBEN - Ať si Duben sebelepší bývá, přec ovčákovi hůl zasněžívá. Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
KVĚTEN - Jestliže v Máji neprší, tehdy to Červen převrší. Když se ozve v Máji hrom, chyť kámen anebo strom. Když se v máji blýská, to si sedlák výská.
ČERVEN - Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
Marcus Tullius Cicero 4x :
1. Lenost je strach před očekávanou prací.
2. Chybovat je v povaze každého člověka, ale jen hlupák ve svém omylu setrvává.
3. Nenávist způsobenou správným jednáním jsem nikdy nepovažoval za nenávist, ale za slávu.
4. Nenávist je zastaralý hněv.
Jan Werich: Neříkej že nemůžeš, když nechceš. Protože přijdou velmi brzy dny, kdy to bude daleko horší. Budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci.
Americké přísloví: Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
Joseph Addison: Myslet lze jen rozumem, ale chápat jen srdcem.
Paul Claudel: Skutečnost, že nás někdo miluje, nás málo uspokojuje. To, co nás činí vskutku šťastnými je, že my můžeme někoho milovat.
Josef Čapek: Poznávat smrt bez lásky, toť holý děs. Poznávat život s láskou, toť množství blaha a množství děsu. Poznávat život bez lásky je lidské hovadství.
Motorkář : Bez práce není motorka. Když nutně potřebuješ opice, musíš mít na banány.
Račínské pohádky
aneb čtení pro malé i velké
.........Račíňák
Co může to být? Dá se o něm snít?
Kde se nalézá? Čím zajímavý je?
Komu co daruje? A jak se proměňuje či jeho stáří?
Tak pěkně popořádku, začneme od prvního řádku.
Co může to být?
Račíňák - je les, ten les, co stojí tu dnes,
kolem dokola Račína rozkládá se do šira.
Dá se o něm snít?
No jistě, že ano, snílkům je přece přáno,
jeho nádherně zdravé stromy, větve jak v domě krovy.
Kde se nalézá?
To již bylo psáno, jeho názvem je místo dáno,
nezaměnitelně je nádherný, v jeho náručí je člověk pokorný.
Čím zajímavý je?
Svá bohatsví obrovská má, ke spánku skřítky ukládá,
místečka tajemná si chrání, jeho kouzla nejsou k mání.
Komu co daruje?
Přísné pravidlo zde panuje, kdo šetrnost mu věnuje,
houby, ostružiny, maliny, relaxovat se v něm dá hodiny.
Jak se proměňuje?
Každým dnem, každé roční období, na to malé dítě rádo odpoví,
jeho barvy, vůně, zvuky......jsou úchvatné jak jeho buky.
No a stáří?
To nikdo neví, kámen kameni to poví,
ani důležité to není, je prostě krásný a to je to hlavní.
Petra Kubíčková B.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Názory čtenářů se nemusí shodovat s názorem lidí, kteří přispívají do tohoto občasníku, dále vydavatelů.
Za případné chybné informace se předem omlouváme, neboť nelze docílit toho, být neomylní.
Pokud má někdo zájem o gratulaci blízké osobě, či jinou propagaci, rádi uveřejníme jeho příspěvek, je samozřejmé, že se k blahopřáním připojíme.
Srdečně děkujeme za pomoc, sponzoring a příspěvky od všech lidí dobré vůle.